Tři závody, tři rozdílné přístupy a podmínky, to byl jihočeský feeder přebor 2020 , na který bych rád zavzpomínal a který, je dnes už minulostí. Hezké vzpomínky na celý průběh a výbornou partu lidí kolem, jsou však stále živé. Přihlásilo se velké množství rybářů a týmů, čímž byl ročník 2020 jeden z nejlépe obsazených v historii. Přiblížím vám všechna 3 kola, které nás naším “krajákem” provázela a doufám, že si při psaní tohoto článku vzpomenu na co nejvíce do detailů.

1.kolo České Vrbné

1.kolo se konalo na naší obvyklé závodní trati na řece Vltavě v Českém Vrbném u Českých Budějovic. Většina z nás už tady odchytala mnoho závodů a váhy nachytaných ryb v této lokalitě né jednou atakovaly 30 a více kiloramů. 1. Závod a hned první komplikace. Bohužel při pohledu na aktuální stav vody a na počasí, které nás tímto kolem provází je jasné, že letošní kolo bude úplně jiné ! V řece teče necelých 80 kubíků vody a atakuje hranici prvního povodňového stupně, oproti 20 standardním a stoupající průtok podporuje ještě silný déšť. Nehážeme však feedry do žita a jdeme do prvního kola, prvního závodního dne.Tuším, že jsem tehdy losoval  B3.Snažím se nebrat příliš velký ohled na brutální proud a jdu do závodu s tím, že se budu i tak snažit chytat dál..Závod začíná a já beru hned do ruky svoji Altimu do 250 gramů a začínám krmit na 30 metrech. Naivně jsem se domníval ze 100 g krmítko s trny bude stačit, ale během 10 minut chytání ho nahrazuje 160 gramové které tak, tak drží.Po asi hodině chytání a častého přehazování nemám sebemenší kontakt s rybou.Nehledě na obrovské trápení s nečistotami které se neustále chytají na vlasec, hlavně na spoj se šňůrou. Jedinou zanjímavostí je parma chycená o kus dál atakující 80 cm a 4 kg váhy .Tenhle marný boj tedy za nedlouho vzdávám a přecházím na vzdálenost menší, necelých 20 metrů.Bohužel ani tato alternativa mi rybu nepřináší a do mě se dostává lehké zoufalství, nicméně i ostatní závodníci kolem se očividně trápí, jsme v tom všichni společně. Brzy je všem jasné, že základ je chytit rybu. Obvolávám tedy další členy týmu( Honzu Němce, Ondru Macků ) a žádám o radu. Ani od kluků se nic nedovídám a proto jdu na chvíli do ouklejí.Ty naštěstí alespoň trochu spolupracují a asi tucet jich dávám do vezírku.V následující  hodině vidím již několik hrubých ryb v okolních sítích, chycených pouze pár metrů od břehu .Proto i já rychle přebíjím na krátkou vzdálenost asi osm metrů a na posledních 50 minut závodu krmím 3. lajnu. Do konce kola odtud vyndavám 2 cejny z kategorie “vltavský mrmlák“ a jednu parádní podoustev.Nakonec s váhou necelých 3 kilogramů beru dělenou dvojku a jsem více než spokojený.

Po závode si ještě sdělujeme svoje postřehy z prvního dne a následně  “valíme” domů se ohřát a alespoň trošku osušit věci. Druhý den je stejný. Průtok je podobný a počasí nás opět nešetří. Oproti prvnímu dni je tu však jedna velká změna a to, že většina závodníků včetně mě už ví jak na věc. Tentokrát losuji sektor C, ale nemyslím si, že je to o místě. Není co vymýšlet. Krmím hned od začátku na vzdálenost pouze pár metrů a jde se na to. Oproti prvnímu dni přidávám ryby s menšími pauzami od začátku až dokonce. Kdyžtak si zpětně promítám podmínky, nebylo o žádné jemnosti. Chtělo to jen více krmit, delší návazec kvůli silnému proudu, větší háček a na něj pořádné sousto. S váhou necelých 14ti kilogramů beru za 3 a jsem opět spokojený i když jsem skrytě očekával výsledek o něco málo lepší .

Přichází čas vyhlášení a pořadí po prvních dvou dnech KP se má takto. Celkově je náš tým na pěkném 3. místě. Na 2. místě se umisťuje tým STM a místo první bere feedrový tým Mariánské Lázně. Velká gratulace patří týmovému kolegovi “Mácovi” (Ondrovi Macků), který se součtem 1+1 bere zasloužené a nekompromisní vítězství. Na 2 místě se umístil Jenda Materna a 3 místo beru po prvním kole já za 5,5 bodu. Vše je dobře rozjeté a já se těším na kolo 2. které nás čeká na známé trati na Novém Dvoře nedaleko Týna nad Vltavou. Shrnutí prvního kola je poměrně jednoduché. Silný proud odplavoval krmení a příliš nezáleželo, zda jsme míchali sladké, slané, tmavé nebo světlé, snažili jsme se krmení více navlhčit a slepit ale při takovém průtoku už se rozdíly hodně mazaly. Důležité bylo najit vzdalenost ve které se ryby držely, tady se jednoznačně snažily držet blíže břehu, kam je velký průtok vytlačoval.  Z krmení a žívé jsme měli připraveno téměř vše potřebné tedy pinku, červy, hnojku, kuklu i patentky. Pokud by vás zajímalo cokoli bližšího k mé taktice, krmení a všemu okolo  1.kola, nechte mi vzkaz pod článkem a rád odpovím.

2.kolo Nový dvůr 

2.kolo se konalo na soutoku v Novém Dvoře, nedaleko Týna nad Vltavou. Voda je to opravdu rozlehlá s možností si vyzkoušet, co vás jen napadne..Ať už chytáte rádi na velkou, střední, nebo i kratší vzdálenost, zde může být každá varianta úspěšná. Tím má tato trať pro závodníky velké kouzlo, neboť dosáhnout dobrého výdledku se dá v podstatě z jakéhokoli místa na trati a za pomoci rozdílných technik a taktik. Ale zvolit tu správnou taktiku do závodu je věc jiná. Přiznám se, že já jsem jel na tuhle vodu potřetí v životě včetně jednoho 3 hodinového tréninku .Naštěstí  jsem měl dost poznatků od kolegů z 2 ligy, které mi dost zásadně pomohly. Nebudu zdržovat. Ráno se všichni sjíždíme na místě, rozdělujeme živou, domícháváme krmení a jde se losovat. Mě posílá los na B1, Honzu na A1(forhont) a Mácu na vysoké C. Když dotáhnu věci na místo, tak prvním překvapením je, že hned vedle na B2 se roztahuje můj dlouholetý kamarád a týmový kolega Agny. Zároveň je to pro mě i velká konkurence, protože Mára byl na téhle vodě nejednou úspěšný. Opravdu nevím, co mám od závodu očekávat a tak si nakonec chystám 6 prutů a jsem připraven krmit 3 lajny (60, 30 a 15 metrů). Je to velké sousto, ale zkusím to. Signál nám udává čas krmení a já posílám pár krmítek na 30 a na 60 metrů.Místo pod břehem nechávám zatím “spát”. Začíná závod a já posílám první sousto na 30 metů a je vidět, že i Agny začíná stejně. První záběry na sebe nenechávají dlouho čekat a během první půl hodiny přidáváme s Agnym oba do saku asi po 4 menších cejnech. Jak to ale pěkně začalo, tak to i rychle skončilo a já za další hodinu přidávám asi 2 ryby zatímco Mareček se dostává do tempa. Snažím se opisovat, měnit návazce i dávkování živky, ale pořád je to trápení. Jdu tedy na 15 metrů a čekám, co se bude dít. Bohužel se ani tady nemůžu dostat pořádně do ryby, zatímco Mára odchytává ryby i z kratší vzdálenosti. Následující hodinu a půl střídám 30 a 15 metrů, ale chytám málo a navíc dost malé ryby. Je mi jasné, že jestli něco nevymyslím, tak z toho nic dobrého nevzejde. Je asi ještě přes hodinu času a tak beru svoji “dálkovou” a posílám rychlý 3 krmelce na 60 metrů . Místo nechávám 10 minut v klidu, následně připínám návazec, dávám velké sousto a už to tam letí.Netrvá ani 5 minut a přichází razantní záběr a já přidávám do saku karase hodně přes kilo.Pěkný začátek! Ryby berou z dálky poctivě, pravidelně až do konce a já za poslední hodinu přidávám ještě několik hrubých ryb .

První kolo končí a vůbec si nedokážu odhadnout kolik mám v saku. Je mi jasné, že Mareček se bude jen těžko porážet a já sám sebe odhaduju, tak na půlku sektoru. Přichází váha a Mára bere zaslouženě dělenou jedničku s Tikym (Honza Tíkal) na necelých 15 kilo. Následně vytahuju sak já  a je to o mnoho lepší, než jsem si to představoval, váha nakonec ukazuje necelých 12 a půl kila a já beru trojku. Honzík se na fořtu také činil a o jedničku v sektoru ho až nakonec připravuje Jenda Materna, který končil sektor A s 18 kily. Honzu jsem měl po pravé ruce a musím říct, že mu to lepilo skvěle. Z našeho týmu se ten den trápil jenom Máca, který přinesl bohužel za 10. Balíme věci, ale domů tentokrát  neodjíždíme. Úplně jsem zapomněl zmínit parádní počasí, které nás celý víkend doprovázelo a tak jsme večer zůstali. O důvod víc byl ten, že můj kámoš Luboš měl narozeniny a na závod koupil dva sudy Plzně, které se musely bezpodmínečně vypít. Což nebyl žádný problém 🙂 Nakonec šli spát všichni celkem rozumně a až na pár výjimek to zvládli.

Ráno vše znovu, rychle jsme něco posnídali, dali si kávu a pak už jsme se vrhli na přípravu. Domíchali jsme krmení a rozdělili si zbytek živky. Následuje los, který mě tentokrát posílá na A 13, Honza jde na vysoké C a Máca má prostředek béčka. Oproti prvnímu dni chystám dnes pouze 4 pruty a připravuji se jen na 2 vzdálenosti ( 60 a 15m) střední  vzdálenost úplně vypouštím. Začíná signál krmení a já posílám pár krmítek na 15 metrů a asi 5 krmelců do dálky. Následně je odstartován závod a už to letí na 15 metrů. První půlhodinka je celkem vlažná a já dávám do saku jen jednoho cejna, ale pak už se to začíná rozjíždět a začínám chytat..převážně cejny střední velikosti. Záběry chodí pravidelně do 3 minut a já jen doufám, že to vydrží. Samozřejmě po čase začaly záběry ústavat. Není co vymýšlet .Sahám po “bezbolestný” a posílám první sousto do dálky. Ani tady nečekám na záběr dlouho a přidávám následující hodinu hodně ryb, i když mnohem menší velikosti než předchozí den. Ryby sice berou, ale ti kdo chytají rádi daleko, tak ví, že tahle technika je hodně náročná a navíc extrémně pomalá. Vracím se tedy na zbytek závodu zpátky pod břeh. Naštěstí ryby opět berou a já mám záběry až do konce závodu. Občas sem koukal po ostatních, ale nepřišlo mi, že by všichni chytali tak pravidelně. Jediný u koho jsem měl strach a na koho jsem ještě viděl byl Dominik Dvořák, který tahal hodně.No uvidíme. Přichází váha k Domínovi a já prohlížím průběžné výsledky.Trochu mi padá brada, když zjišťuji, že Lukáš Man navážil necelých 25 kilo a ani mi nepřidává na náladě Dominik, když vysype ze saku lehce přes 20 kilo. Vytahuji svůj vezírek a je jasné, že 25 kilo nemám ani náhodou. Nakonec se, ale váha zastavuje na 21,2 a já beru pěknou dvojku. Shrnutí druhého kola. Oba dny se chytlo velké množství ryb a ani veliké horko rybám na braní neubralo. Chytal jsem v různých vzdálenostech a ze všech se ryby daly chytat. Spíše jsem přemýšlel jak dávkovat živou a návnadu. Po konzultaci s ostatními jsme opět přišli na to, že zaručený recept neexistuje. Jeden závěr je ovšem jasný, feedrová komunita na jihu se rychlým tempem zlepšuje, konkurence roste a šikovných závodníků mezi sebou máme opravdu velké množství. O to větší boj to bude v posledním kole v Hluboké nad Vltavou.

Výsledky po 2 kole :

Týmy vyhráli kluci z STM , náš tým Mladých Š(piček) dělal dvojku a 3. byly kluci z MKM. Jednotlivce vyhrál Honza Tíkal, druhý skončil Agny a 3. místo zabral Tomáš černý. Jako “brambora” jsem skončil na cips já,  když mi trojka utekla asi o 300 gramů. To už ale k závodnímu rybaření patří. Po 2 závodě se má průběžné pořadí tak. Týmy vedou kluci z STM a na 2. místě je náš tým mladých (Š)piček. Na špici u jednotlivců jsem se octl prozatím já za 10, 5 bodu. Ale další 3 závodníci se stejným součtem 17 bodů, jsou hned v závěsu a vše se rozhodne na posledním kole.

3.kolo Hluboká nad Vltavou

Naše poslední kolo se konalo na často “ochytávané “ závodní trati v Hluboké nad Vltavou. Za normálního stavu vody všichni tento revír známe a většina z nás už ví, co a jak funguje. Chytají se především cejni pěkných velikostí, karasi, plotice a kapři. Jenomže ani tenhle závod nebude normální.. Vltavou teče lehce přes 50 kubíků a navíc hodně bordelu. Všichni jsme ale odhodláni se s místními  podmínkami “poprat” a jdeme do závodu .Tentokrát losuje první závodní den náš nejmladší člen Honza. Los mě posílá na B2, Mácu na vysoké C a Honzík si bere Áčko. Přejeme si vzájemně hodně štěstí a odebíráme se na místa. Přicházím na místo a koukám, že kolem se roztahuje pěkná konkurence. Hned na B1 sedí výbornej závodník a shodou okolností i kapitán našeho týmu Jan Vojta. A hned z druhé strany mám druholigového závodníka Lukáše Mana. No uvidíme.Trošku mám ze začátku dilema, jakou vůbec zvolit vzdálenost. Za normálního stavu vody bych se snažil jít dál, ale při tomhle stavu nakonec volím pouze 21 metrů. Jeden prut připravuji pouze na vzdálenost 10 metrů, kdyby se nakonec ryby chovaly stejně jako ve Vrbném. Signál hlásí začátek závodu a jde se nato. Tentokrát krmím pouze jednu lajnu.Nemyslím si, že má cenu rozhazovat krmení i někde jinde, když to takhle teče. Sázím tedy vše na jednu kartu a připravuji si místo na 21 metrech. Vidím, že Lukáš i Honza začínají podstatně dál, ale nechci se tím nechat zvyklat. Připínám návazec a jde se nato. První půlhodina je pro mě, ale i pro ostatní dá se říct úplně bezkontaktní. Měním nástrahy i návazce, ale zatím je to bez odezvy od ryb. Navíc nám rybolov ještě znepříjemňuje bordel, který se chytá na spoj se šňůrou a každý další nához jsem nucen čistit pletenku. První se dostává do ryby Lukáš a následující hodiny závodu “tahá” opravdu hodně. Za nedlouho i Honza přidává z dálky nějakou rybu, ale moje špička se zatím nehne. Snažím psychicky vytrvat a asi po hodině častého přehazování, se konečně dočkávám i já prvního záběru. Bohužel sekám do prázdna, další zásek sice sedí, ale i tak nakonec ztrácím velkou rybu, která mi s proudem sjíždí až pod Honzovu bednu. Snažím se zůstat v klidu a dalším náhozem vyndavám cejna hodně přes kilo a doufám, že už konečně začnu dohánět ztrátu . Ale trápení mi teprve začíná, když dalším náhozem přetrhávám celou sestavu..Proste když se daří, tak se daří! Měním pruty a další chvíle závodu přidávám několik ryb, ale na úkor dalších  přetržených sestav. Je vidět, že Lukáš nás bere všechny  o “parník” a Honza, který se stahuje na moji lajnu se dostává také rychle na rybu, zatím co já nemám za nedlouho už ani záběr . Moje trápení pokračuje až do konce kola.Měním vzdálenosti, návazce, ale všechno se zdá být zbytečné .Dokonce nemůžu udělat rybu ani na patentku, což se mi už dlouho nestalo. 

Honza přidává ryby až do konce a já už si jen přeju, aby to trápení skončilo. Nebudu to zdržovat . Přichází váha a já koukám na průběžné výsledky. Možná mám trošku škodolibou radost a jsem v šoku, když vidím, že jsem se netrápil jenom já ale i většina závodníků v sektoru. Nakonec beru na 8 ryb a na váhu nějakých 3, 5 kila “vymodlenou” pětku . Lukáš bere zaslouženou jedničku na necelých 8 kilo a dvojku s váhou 7 kil bere Honza. Nakonec jsem na to trápení s výsledkem maximálně  spokojen, ale už teď mi je jasné, že na zítřejší a poslední závod musím vše přeďelat. Honza Němec na Áčku bere s váhou 12 kilo taky za 5, akorát  Máca se tímto kolem protrápil a bohužel nakoupil za 15, ale i to k závodění patří . Velká gratulace za sobotní den patří Jirkovi Krakowitzerovi, který s váhou necelých  20 kilo a jedničkou v sektoru  překvapil určitě mnoho závodníků .

Následuje balení věcí a hurá domů za teplem . Doma  předělávám alespoň 3 pruty na vlasec, dělám si pár náhradních odpalů a několik návazců. Ráno se opět sjíždíme na místě, ale tentokrat mám náš “osud” v ruce já . Máca mi moc neděkuje, když ho posílám zpátky na C a ani já neskáču radostí do stropu, když sám sobě losuju konec Béčka, ale asi to tak mělo být. Na Honzu zbylo Áčko, takže dnes máme všichni na čem pracovat. Předáváme si poslední rady a jdeme na to, jak už jsem řekl, mám konec sektoru B, takže takovej “antifořt” . Začátek Béčka si ten den také opět vylosoval Jan Vojta a můj kamarád Mlčák Luboš si bere prostředek sektoru. Jako souseda po pravé ruce mám jednoho ze zkušených závodníků Přemka Svobodu. Tentokrát poučen z předchozího dne začínám dál. Klipuji na vzdálenost asi  30 metrů a doufám, že to nebudu muset v průběhu závodu měnit . Signál nám hlásí začátek závodu a už to tam letí . Koukám, že Přéma začíná podstatně blíž než já, ale jsem za to rád. Oproti prvnímu dni se na záběr dostávám celkem rychle a první hodina není vúbec zlá, i když  chytám pouze malé ryby . Rychle se na ryby dostává i Luboš a ani Přéma nezůstává pozadu. Snažím se více krmit a občas dávám na háček pořádné sousto a doufám v bonusovou rybu, ale zatím bez reakce.  Během další hodiny přidávám pár ryb, ale bohužel velikost ryb a ani rychlost záběrů se nezlepšila. Je také vidět, že Luboš z prostředka chytá mnohem víc než ostatní a navíc samé hrubé ryby. Po nějakém tom čase přidávám i já hrubého cejna, který mi to vše nastartoval . Do konce závodů už není co vymýšlet .Očividně mi najely na místo i lepší ryby, takže na háček dávám pořádné sousto (hnojka, nebo bago červů)  a pak už jen čekám na hokejku. Záběr mám sice každý 2-3 nához, ale pokaždé dostávám pěknou rybu do sítě. Do konce závodu ještě  přidávám do saku 3 kapry, 2 tloušťe a několik “mrmláků”. Je vidět, že  Luboš chytá pravidelně až do konce ale také už i menší ryby. Je jasné, že co do počtu, tak nemám tolik, ale 3 kapříci kolem 45 cm by se měli odrazit i na váze. A taky že ano, nakonec se moje váha zastavuje na necelých 13 kilo. Trošku při mě stojí štěstí, když pak Luboš vysype ze saku o půl kila méně a já se mohu radovat z jedničky v sektoru. S váhou necelých 10 kilo pak “urval” trojku Přemek Svoboda.Musím pochválit i kluky, kteří skvěle zabojovali ! Máca vybojoval pětku a Honza parádní dvojku. Takže i jako tým jsme byli moc spokojeni.

Nastává  čas vyhlášení a konec célého Krajského přeboru za rok 2020. Na prvním místě v jednotlivcích skončil v posledním kole se součtem 1+2 Mára Šmitmajer, hned za ním skončil Lukáš Man a třetí místo obsadil Hrdlička Jaroslav. Velká gratulace patří Lázeňským švihákům, kteří si na Hluboké vychytali první místo. Druhé skončily Mariánské lázně a na třetí příčku se dostal náš tým Mladých Š(piček). A konečně se dostáváme na celkové výsledky po všech 3 kolech . Celkové vítězství v týmech obhájili  kluci z týmu STM. Na místě druhém skončil náš tým Mladých Š(piček) A místo třetí obsadily zaslouženě Mariánské Lázně . Jednotlivce za rok 2020 se součtem 16,5 bodu jsem nakonec uhrál já a velký respekt zasluhuje i Marek Šmitmajer, který skončil hned v závěsu na místě druhém. 3. místo pak obsadil kolega z Mariánských Lázní Hrdlička Jaroslav.  Na závěr bych se chtěl rozloučit a podotknout, že tento závod byl letos bohužel pouze pohárový a nešlo zde o žádný postup. Doufám proto, že se na příští rok sejdeme všichni ve zdraví a bez otravné pandemie, abychom se mohli našemu nejoblíbenější sportu věnovat naplno.