Rybářskému řemeslu se věnuji od roku 1995. To jsem jako osmiletý začal navštěvovat rybářské kroužky vedené mistrem světa v chytání na umělou mušku a všeobecně skvělým rybářem a znalcem českých vod panem Milanem Janusem. Dodnes mu vděčím za mnohé. Postupem času jsem vyzkoušel veškerá odvětví, která moderní rybařina nabízí.

Aktuálně trávím čas u vody nejčastěji s feederem, kterému se věnuji už 15 let, plavanou a nebo při lovu dravců přívlačí, ideálně ze svého kajaku. Na podzim roku 2017 jsem začal i se  závodním chytáním na feeder, kde jsou cíle nejvyšší jaké mohou být a to reprezentovat a stát se základním stavebním kamenem národního týmu.Jsem rád, že v rybařině se věkové hranice nekladou a tím pádem mohu zúročovat další a další zkušenosti.Přehled našich úspěchů můžete vidět na úvodní stránce našeho webu.

Tento web jsem založil v roce 2015 a je koncipován jako soubor mých vlastních postřehů, poznatků a zkušeností z návštěv u vody, které sbírám už více než 20 let. Vyrážím kdykoli, kdy mi to čas a počasí dovolí a potkáte mě v drtivé většině na jihočeských vodách.Stejně jakom mé kamarády.

Blog píšu pro radost a proto, že si hodiny a hodiny zkoušení, vymýšlení nových postupů, receptů, vychytávek nechci nechávat jen pro sebe, ale předávat je dál. Ryba je pro mě „kámoš, né žrádlo“ a podle toho se k ní i chovám. Drtivou většinu svých úlovků vracím vodě.

Přeji vám mnoho úspěchů u vody a Petrův zdar!

Pavel žije tady u nás na jihu v Domaníně malý kousek od rybářsky známé Třeboně, což ho stejně jako Agnyho předurčuje být výborným rybářem, tady se s tím člověk prostě narodí. Rybolovu jako takovému se věnuje od svých pěti let, dovedl ho k tomu otec za což je mu stále nesmírně vděčný. Nevinné návštěvy u vody přerostly za pár let do lehkého šílenství a na rybách začal trávit veškerý volný čas bez ohledu na počasí .Dalo by se to nazvat skoro drogou. V jeho začátcích byl každý den stejný a to rychle si odbýt školu a uhánět k nejbližší vodě. Navštěvoval hasičské nádrže na vsi, nebo menší “návesák” za obcí.Vše nabralo trochu jiný směr, když začal navštěvovat se svým kamarádem a tehdy zapálenym mladým rybářem Láďou Neumannem rybářský kroužek v Třeboni, vedeným Honzou Kloučkem. Učili se první návazce a poznávali nové rybolovné techniky..Nakonec bylo celoroční snažení odměněno rybářským lístkem a mohli začít navštěvovat i svazové vody. Po čase ale zjistil, že rybaření jako takové, bez cíle, ho až tak nenaplňuje a začal s Láďou a jeho tátou Zdeňkem objíždět své první rybářské závody. Nebyla to velká prestiž, ale byla to první zkušenost se sportovním rybolovem a i na těchto malých, nevinných závodech se dokázal pořádně vynervovat. Uplynulo pár let, ano let, protože jemnosti a citu k závodnímu rybaření se nikdo nenaučí za měsíc .A i Pavel začal sklízet první úspěchy a vyhrávat různé trofeje a rybářské vybavení. V 16 let začal objíždět rybářské závody hlavně se svým parťákem Lubošem, kde se společně zahleděli do tehdy poměrně nové techniky feederového rybolovu, který ho drží až do dnešní doby.I díky tomu potkal svůj první tým kamarádů a Lázeňských šviháků z Třeboně. V současné době je Pavel vedoucím závodníkém žebříčků neoficiálních rybářských závodů. V otázce cílů a snů , by se chtěl podívat se svým týmem za hranice ČR na „pořádné“ mezinárodní závody a umístit se na Mičr. mezi top 5 závodníků a ukázat alespoň jednou za rok Honzovi Vojtů záda

Student rybářské školy ve Vodňanech a na svůj věk velmi šikovný rybář, to je Honzík, „benjamínek“ našeho týmu. I přes své mládí již dnes dokáže dělat velmi dobré výsledky napříč všemi feedrovými závody.

Co o sobě napsal? Chytám již od svých 4 let. K rybolovu mě přivedl můj děda společně s mým taťkou. Rád chodím na řeku Vltavu, kde lovím nejraději feederem parmy, tlouště, kapry a samozřejmostí je i lov v závodním stylu. V budoucnu bych si rád jel zachytat do Švédska, Itálie a Anglie. Můj sen je reprezentovat Českou republiku ve feederu a dostat se do TOP 20 závodníků  v celkovém žebříčku.

Již jeho původ v kraji rybníků a řeky Lužnice ho k rybaření předurčuje. Velký muž s velkým srdcem. Trojnásobný mistr světa v lovu sumců a přitom výborný i v jiných rybolovných disciplínách. Agny je u vody nejčastěji ze všech rybářů, které znám. Pravidelně si každý rok chodí pro novou povolenku, aby měl kam zapisovat další a další vycházky. Z toho plyne obrovské množství zkušeností, které od vody má a umí zužitkovat.

At‘ už vezme do ruky feeder nebo sumčák, vždy rád vymýšlí, zkouší a experimentuje. Ve většině případů, mu to přináší krásné ryby, pro které si jezdí i za hranice naší domoviny. Pokud ho u vody potkáte, rozhodně ho nepřehlédnete. A pokud zaregistruje i on vás (přes své obrovské soustředění), velmi dobře si o rybách přímo na břehu popovídáte.

S lovem ryb jsem začal u známých na rybníčku v 6 letech a drží se mě nonstop až dodnes. Začátky byly klasické – krmítko, dva návazce a jak měl kapr míru, tak do vezírku s ním. Trávil jsem u vody veškerý možný čas a postupem času si začal kupovat rybářské časopisy, kde jsem obdivoval úlovky velkých kaprů a zatoužil takového taky ulovit. Začal jsem se tedy zajímat o boilies a vše co se týče kaprařiny a dnes je to už téměř 25let, co mě baví lov velkých kaprů a vše s tím spojené. Ale nikdy jsem nebyl jen a pouze kaprař a už jako dítě jsem rád navštěvoval vesnické rybářské závody, kde jsem mnohokrát vyškolil všechny starší a zkušenější rybáře. To jsem chytal zpravidla na splávek s matchovým prutem nebo na bič. Před asi pěti lety jsem si z nedostatku času na kaprařinu pořídil svůj první feeder a vyrazil k vodě. Zajímavá technika, říkal jsem si. Ale měl jsem to opravdu pouze jako doplňek, když jsem měl pár hodin času a chtěl se zajet vyvětrat k vodě. Následně  jsem před třemi lety zabrousil na jedny větší „gulášovky“, jak se říká klasickým rybářským závodům. Vzal jsem si s sebou pouze feeder a co čert nechtěl, závod jsem vyhrál a neskutečně si zachytal. Navíc jsem se na tomto závodě potkal s Radkem Černým „radynkem“, se kterým jsme byli před cca 15lety na společné kaprařské výpravě a který je dlouholetým reprezentantem ČR ve feedru. To vše mě naprosto nabudilo a příští víkend jsem musel jet na další závody, které dopadly opět celkem úspěšně, ikdyž na stupeň nejvyšší to tentokrát nebylo. No a protože nerad dělám něco jenom napůl, rozhodl jsem se zkusit i pořádné, oficiální závody v LRU feeder a od té doby se to se mnou veze až do členství v týmu Honzovorybaření, za které jsem moc rád a ve kterém doufám, se budu dále zlepšovat a spolu s kluky to dotáhneme až do vysněné 1. ligy a kdoví kam ještě

Nenapadá mě jediná rybolovná technika, v Čechách praktikovaná, kterou bych si ještě nevyzkoušel, včetně úzkých specializací. Od roku 2012 vedu rybářský kroužek v Netolicích pro začátečníky a pro pokročilé. Rád
čtu o rybách a rybaření, a to jak beletrii, návody tak i odbornou literaturu. Věřím, že předávání zážitků pomocí psaného slova je mnohdy hodnotnější, než sledování videí. Také jsem věčný samouk a rád se dělím o zkušenosti a snažím se ostatním rybářům usnadnit cestu k úspěšnému lovu. I proto jsem se rozhodl psát a ukázat vám, jak se na jednotlivá témata okolo rybařiny dívám já.

Trochu tajemný muž v pozadí našeho týmu, to je Romča. Dlouholetý rybář, s obrovským množstvím hodin, které u vody strávil a zkušeností, které nyní předává dál, z pozice trenéra, našemu týmu. Má velký podíl na úspěších týmu, i jednotlivců. Jeho hlava je pro nás zárukou dobrých rad, o které není nikdy nouze a jsme za ně maximálně vděční.