Feeder Od vody

Method feeder na řece – výprava první

Honza 29. 10. 2015

„Nová“ metoda lovu s plochými krmítky, která mají zátěž rozmístěnou rovnoměrně po celé své zadní straně, skýtá mnohé možnosti. Vtrhla k nám jako blesk a podle její rychle vzrůstající obliby věřím, že se brzy stane standardní metodou lovu s feederovými pruty. O celé metodě a jejím principu bylo napsáno a publikováno již mnohé, proto jen v rychlosti a krátkosti shrnu, o co vlastně jde.

Speciální ploché krmítko libovolné váhy (nejčastěji používaná je asi 40 g) má veškerou svou zátěž rovnoměrně rozmístěnou na zadní straně. Na přední část se pomocí speciální formičky ke krmítku určené (a nebo jednoduše rukou) vmačkává krmítková směs tzv. method mix. Těchto method mixů je mnoho druhů od několika výrobců, co je pro ně ovšem společné je, že jsou to silné, ostré směsi s rychlým nástupem účinku. Pro ryby by měly být nadmíru atraktivní a už z dálky dávat svou vůní signál, že se na dně nacházejí. Spolu s krmením se na krmítko přimáčkne i nástraha. Ta je umístěna buď na háčku nebo pod ním a měla by už na dálku rybu vábit a svou barvou a kontrastem s krmením jasně říkat „jsem tu a jsem to první, co si z celé hromádky vyzobneš!“

Ostrý háček z tlustšího drátku je umístěn na krátkém návazci – ideálně do 10 cm. To aby ryba, dříve než stihne začít rozmýšlet zda kulička/peletka/miniboilies, které právě nasála z krmítka, je to pravé ořechové nebo ne, už by se měla připíchnout o ostrý háček na krátkém návazci. To vyvolá úprk a vy vidíte razantní záběr (hokejku) na své špičce. Jak s methodovým krmítkem chytám a jak se mi s ním daří (nebo nedaří) se pokusím popsat v následujících dvou článcích.

První výprava se odehrála v polovině října, kdy jsem po několika cestách na řeku a další vody v mém okolí (na kterých mě mimochodem od „zera“ zachraňovaly jen záběry od cejnů a plotic) vyrazil do míst, která jsem navštěvoval celé své mládí, do chvíle než jsem se přestěhoval. Má pozornost se zaměřila na řeku Otavu, která ještě pořád nabízí mnohá místa zatím nepoznamenaná protipovodňovými regulacemi a návštěvami velkého počtu rybářů. Ihned po probuzení do mlžného rána přichází má klasická série úkonů, kontrol a balení. Ve chvíli kdy jsem i já, společně se všemi věcmi v autě, vyrážím na cestu. Cílem je nadjezí vzdálené asi 40 km. Doufám, že je tam stále tak pěkně, jak si pamatuji. První co mne překvapí je závora znemožňující příjezd k vodě. Nedá se nic dělat, zbytek musím po svých. Naštěstí už to není daleko (jak už jsem psal dříve, nějak se pořád neumím na feeder sbalit nalehko).

Když zdolám i posledních 500 m v husté mlze pěšky na břeh, konečně usedám a všude je naprostý klid. Vodou putuje velké množství listí, ale věřím, že se s tím poperu. V klidu vybaluji, vím, že mám dost času a mohu zde strávit několik hodin. Dovlhčuji krmení a chystám první prut, mám na něm průběžnou montáž a do krmítka zde budu zátkovat společně s krmením i kukuřici, bílé červy a malé peletky. Zakrmuji asi 6 krmítek na necelých 20 m, kde tuším koryto řeky.

Další nához a do vody už letí společně s krmítkem i 40 cm dlouhý návazec ze 14 mm vlascem a háčkem velikosti 12 se dvěma bílými červy. Mezitím chystám druhý prut, methodové krmítko se zátěží 40 g a přes obratlík připevněný krátký návazec ze 16 mm vlasce, zde mám háček velikosti 10 opatřen vlasovým přívěsem a nekonečnou zarážkou. Na přívěs dávám oranžový miniboilies a do krmítka mačkám společně s nástrahou i method mix. Tento prut nahazuji asi na 40 m, kde u druhého břehu vidím potopený strom a tuším možný úkryt kaprů.

První hodinu lovu veškerá aktivita spočívá pouze v přehazování prutu s průběžkou a dokrmování krmítkem na krmném místě. Z letargie mě probouzí několik záběrů od jelců proudníků a jeden končí i v podběráku. Dalších 10 minut je úplný klid. Mimo jiné stále pěkná mlha a zima, sluníčko se zatím snaží marně. Ve chvíli, kdy se nakláním k prvnímu prutu, že setřesu nachytané listí, ohne se vzdálenější prut razantním záběrem do „hokejky“. Rychle ho zvedám z vidličky a cítím odpor ryby. Ta si bere pár metrů po proudu a následně se s drobnými pokusy nechává přivést k mému břehu a následně do podběráku. Je to pěkný šupík a já jsem rád, že zase po dlouhé době vidím kapra. Rychle ho vyháčkuji a pouštím zpět do tmavé, ale čisté vody.

Znovu nahazuji ke vzdálenějšímu břehu, ale záběr už nepřichází a tak ho po chvíli přehazuji asi 10 m pod krmení. Naopak prut v zakrmeném místě jakoby nechtěl zůstat pozadu se prudce přihne a ve chvíli, kdy ho beru do ruky cítím silný tah ryby. Tento protivník si přes brzdu bere více metrů než předešlý a chvíli mi trvá ho přesvědčit ke změně směru. Ryba prudce vymetá partie kolem mého břehu a já tuším podle převislých větví nad vodou, že pokud ji v tom nechám ještě chvilku pokračovat neskončí to dobře. Naštěstí se mi ji daří dostat na volnější vodu a po chvíli už v menších a menších půlkruzích míří k mému podběráku. Končí v něm pěkný, zlatý lysec. Beru ho na podložku a ve chvíli, kdy jej chci položit, zahlédnu druhý prut, jak se jeho špička prudce ohýbá. Po krátkém boji přivádím malého šupináče. Pěkný double! Obě ryby vyfotím a jelikož i slunko vítězí a dere se skrz mlhu, mám pěkné světlo na zdokumentování obou krasavců.

Opět nahazuji methodovou sestavu pod krmení a druhý prut do krmného místa. Vše netrvá ani 5 minut a miniboilies na methodu boduje potřetí. Opět šupináč, tentokrát velikosti násaďáka. Tak vy mi stojíte pod krmením, pomyslím si a nahazuji pod krmné místo i druhý prut. Jen košíček nechávám prázdný, abych ryby zbytečně neposouval ještě níž. V průběhu následující hodiny se mi daří zdolat dalších 8 kaprů, což mě po předešlých neúspěších zalévá příjemným pocitem dobře odvedené práce.

Kolem čvtrté odpolední se schovává jak slunko, tak ryby a proto se rozhoduji začít balit a zamířit zpět k autu a posléze domů. Myslím, že především díky krátkému návazci a nemožnosti dát rybě čas na rozmýšlení vyhrál tento souboj method feeder nad klasickou průběžkou 9:2.