LOADING

Type to search

Feeder Zimní liga

Jihočeská zimní feeder liga 2017/2018 – první závod

Honza
Share
Jako první článek na našich nových webových stránkách mi přišlo vhodné publikovat nějaké trochu netradiční téma. Jelikož jsem měl možnost na jaře okusit závodní feeder a začal jsem tak sbírat své první závodní zkušenosti. Konkrétně mě zlákala Jihočeská zimní feeder liga a rozhodl jsem tedy se začít nový web shrnutím jejích tří závodů. To, že jsem po posledním závodě stanul na nejvyšším stupínku a má první závodní série pro mě hned skončila vítězstvím, bylo už jen jakousi třešničkou na dortu.

Na úplný úvod bych rád zmínil, že ačkoli na feeder chytám asi 10 – 12 let, se závodním feederem jsem měl do loňského podzimu zkušenosti které se limitně blížily nule. Vždycky jsem byl spíše divák, než závodník. Jihočeská zimní feeder liga tak byla skutečně mou první zkušeností s rybářským závoděním.

Znáte to, člověk potřebuje uspořádat svůj čas a priority tak, aby se do toho mohl vrhnout naplno. Vše kolem závodního feederu jsem poměrně často a pečlivě sledoval a tak nějak jsem věděl, že je jen otázkou času, než se na dráhu závodníka vydám také. Nakonec se tak stalo loni na podzim a na své první oficiální závody v této technice jsem se opravdu hodně dlouho těšil.

První závod – Planá nad Lužnicí

Jednalo se o můj vůbec první závod a zároveň první závod celé série. Ač se v názvu Zimní feeder liga objevuje slovo „zimní“ tak podmínky prvního závodu byly ještě vesměs podzimní a po opravdové zimě nebylo ani vidu ani slechu.

Stejně jako jiné koníčky a ostatní věci ve svém životě se i rybařinu snažím dělat jak nejlépe dovedu, a to po stránce dovednostní i po stránce vybavení a všeho kolem. Snažil jsem se tedy na internetu najít alespoň pár zmínek a zápisů o dané vodě a samozřejmě i zápisů o závodech, které se zde v minulých letech uskutečnily. Nezbytná pro mne byla i konzultace se závodníky, kteří zde chytali i v minulosti (tímto musím alespoň takto na dálku poděkovat a pochválit partu kolem Jihočeského feederu, protože nikdo nedělá drahoty a tajnosti a je to parta, která táhne za jeden provaz a nemá problém se o podělit své poznatky).

Nicméně všechny informace jsou jen částí skládanky a věděl jsem, že nejdůležitější je vodu sám ozkoušet a poznat. Proto jsem se do úseku v Plané nad Lužnicí, kde se bude chytat vydal celkem čtyřikrát před samotnými závody, abych vše vyzkoušel a potrénoval (mapa tratě). Jsem si vědom, že na začátku budu muset zkoumání revírů věnovat mnohem více času než závodníci, kteří zde už mají něco odchytáno. S tím se ale jednoduše musí počítat. Nic není zadarmo.

V rámci dvou tréninků jsem se potkal s se svými spoluzávodníky (záměrně je nenazývám soupeři, protože tak to nikdo z nás v rámci celé série asi ani nevnímal). V průběhu prvních návštěv jsem zkoušel základní věci, jako různou montáž, a hlavně vzdálenost a krmení. Vědu jsem z toho nedělal, protože mým cílem pro letošní sérii i rok následující je především jezdit po závodech a sbírat zkušenosti a „prutohodiny“.

Před závodem

Pro někoho hračka pro mě starost. Tak bych popsal pár dní před samotnými závody. Sehnat živou návnadu? Jak moc dopředu ji objednat? Kolik mi bude stačit červů, pinek, kukel? Jak je správně zakuklit, kolik objednat abych jich měl dost ale ne zbytečně moc? Jaké namíchat krmení a jaké množství ze suché směsi rozmíchám po navlhčení? Vezmu kukuřici? Hnojku?

Zimní feeder liga se chytá podle pravidel LRU Feeder s drobnými úpravami. Pravidly je omezeno množství živého a celkového krmení na jedno kolo. Konkrétně je objem návnady omezen na 2,5 litru sypké směsi včetně hlíny (a případných posilovačů) a 0,5 litru živých. Bez zkušeností se závody jsem absolutně neměl představu, jak dlouho mi asi tak jaké množství vydrží. I proto jsem si v rámci tréninků musel udělat obrázek o spoustě věcí, které když jdu „jen tak k vodě“ vůbec neřeším. Opakovaně tedy pročítám propozice, závodní řád a snažím se vše vymyslet, spočítat a přizpůsobit.

Zimní feeder liga – den závodu

Den závodu přichází v sobotu 11. 11. 2017. Scházíme se ráno v 6:30 nad jezem v Plané nad Lužnicí. Debatuje se, chystají se sektory, občerstvení a vše potřebné a následně se losuje.

Na první závod je přihlášeno úctyhodných 36 závodníků (téměř se tedy dosáhlo maximální kapacity závodu, která je stanovena na 40 účastníků). Číslo je umocněno i 13 juniory ve věku do 14 let. Celá skupina závodníků se dává do pohybu a přesouváme se pomalu ke svým nalosovaným sektorům. Jelikož téměř nikoho neznám, tak ani netuším, kdo proti mně vlastně v daný moment bude chytat v sektoru (možná je to výhoda, člověk je bez nervů a soustředí se pouze na své chytání).

Po příchodu na své stanoviště jsem si připravil vše potřebné – krmení, živou, tři pruty, musel jsem naměřit vzdálenosti a zaklipovat. I tak ale zbylo dost času pozdravit se s kolegy kolem.

První kolo

Jdeme na to! Po prvním signálu začínáme krmit a chytat, posílám několik plných krmítek a následně už přidávám návazec a chytám. Jednotlivá kola mají jen 2,5 hodiny, proto se snažím být aktivní a na nic příliš dlouho nečekat. Naštěstí ryby v našem sektoru berou velmi pěkně a skoro všichni kolem mě (včetně mě), tahají cejny a plotice. Rozdíl je jen v četnosti záběrů.

Přiznám se, že ve svém prvním závodním kole absolutně nestíhám sledovat a odhadovat svůj výsledek oproti ostatním. Myslím na tisíc věcí najednou a vše mi tak uteče velmi rychle a najednou se už ozývá signál ukončující 1. kolo. Opět vše připravuji na přesun a odcházím odevzdat úlovkový lístek a nalosovat druhé kolo.

Čas mezi koly nám zpříjemňuje hlavně guláš, návštěva několika známých a občerstvení. Informace od závodníků z celé trati se velmi liší, ale jedno je jasné, v mého sektoru C se odchytalo jasně nejvíce ryb a každý kdo si chtěl zachytat, doufal, že nalosuje Céčko.

Druhé kolo

Já mám to štěstí, že mě los ve druhém kole posílá na forhont v sektoru C a je mi jasné, že pokud něco vyloženě nepokazím, tak si znovu dobře zachytám. Mám z toho velkou radost, ačkoli cítím určitou odpovědnost a tlak. Vylosoval jsem si skutečně dobré místo a ostatní očekávají mé dobré umístění, ale přeci jen jsou to mé první závody a proto já zas až takovým optimistou nejsem.

Přesun k sektorům je stejný jako na začátku, jen čas na přípravu je o něco málo zkrácen. Nikomu to nevadí a chytat druhé kolo začínáme s lehkým předstihem (alespoň bude čas na vyhodnocení výsledků a vyhlášení).

Na našem úseku dle očekávání ryby opět velmi pěkně berou a četnost ohybů špičky se u mě oproti prvnímu kolu ještě zvyšuje. Poprvé tak poznávám výhody krajního, „forhontového“ místa. Oproti prvnímu kolu jsem ve své taktice téměř nic nezměnil. Pouze jsem se zaměřil na kratší intervaly mezi jednotlivými náhozy, abych byl schopen dostat do vody více krmení a ryby před sebou udržel a nepouštěl je zbytečně níže po proudu k ostatním zádovníkům.

Kluci vedle mě chytají také velmi pěkně a tuším, že to bude boj, který rozhodne jen pár ryb. To se také potvrzuje po ukončení druhého kola. Podle úlovkových karet nejsme na první pohled zcela schopni určit, kdo na tom bude nejlépe.

Jak to dopadlo?

Každé kolo se hodnotí samostatně a výsledek je následně sečten. V prvním kole jsem skončil čtvrtý, druhé kolo jsem potom vyhrál. Můj celkový součet je tedy 5 (4+1) a končím celkově na 5. místě. Bedna byla velice blízko, ale před závodem bych své aktuální umístění považoval za obrovský úspěch. Takže mám opravdu velkou radost. Jihočeská zimní feeder liga ale nekončí a hed po závodě se tak mé myšlenky přesunuly k tréninku na druhé kolo, které se koná za pár týdnů v Týně nad Vltavou.

Tags:

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *