LOADING

Type to search

Dravci Od vody

Bleskovka: Prosinec na kajaku II – vánoční candáti

admin
Share

Na konci roku jsem se s vámi nestihl podělit o jeden ze svých posledních zážitků u vody. Přináším ho tedy nyní ve formě další bleskovky.

 

Cílová ryba okoun, candát
Metoda přívlač
Prut Fox rage Ultron jig a spin 2,10 m do 7 g
Delphin Zorro 225 cm 3-18 g
Naviják Ryobi NCRT Slam 3000
SPRO Adiction 2500
Vlasec FIN fluo monofil 0,14 mm
FIN fluo method spin

Všude kolem sníh, mráz, teplota -6°C, ztuhlé nohy, křehké prsty, nepoužitelná pletená šňůra, vlasec zamrzající v očkách prutu a kolem vody pár posledních nadšenců doufajících v ulovení slušného candáta nebo jiného dravce, koupajících rybičky ve vodách Orlické přehrady, která v některých místech nezamrzá tak snadno, díky své hloubce a teplotě vody. To byl obrázek z mého uzavření dravcové sezony v minulém roce.


S kamarádem Mirkem jsme se sešli na břehu ještě před rozedněním, abychom včas sundali kajaky, donesli je k vodě a připravili vše potřebné. Nechtěli jsme promeškat dobu, kdy budou candáti alespoň trochu při chuti. Odhodlaně jsme vyrazili na vodu s předsevzetím házet dokud budeme cítit ruce a prsty a také dokud nedojde teplý čaj.
V rychlosti jsme začali mapovat vodu a hledat odpovídající hloubku a něco zajímavého na dně. Shodou okolností po chvíli potkáváme další dva kajako-kamarády ve zbrani a to Davida s bráchou Radkem. Jelikož jsou pozítří Vánoce je to taková předvánoční rozlučka nás všech. O to překvapenější jsem, když se na protějším břehu objeví parta 4 dalších kamarádů zkoušejících také své štěstí.

Poprvé s Mirkem kotvíme u ústí menší zátoky. Po chvíli házení nadobro zavrhuji pletenou šňůru a budu doufat, že i na vlasci dobře ucítím případný záběr. Výsledkem je pouze menší candátí dorostenec, zelené magneto najednou ztěžklo a víceméně bez boje se podíval na hladinu. Alespoň vidíme hned na začátku rybu.

Překvapivě pro nás začalo pofukovat, což v -5°C stupních není nic úplně příjemného nemluvě o tom, že nás vlnky začínají posouvat po vodě. Je nutné se zahřát „meruňkou“ z placatky a přesouváme se na další flek, blíž ke klukům na břehu. Házíme, střídáme nástrahy, zkoušíme, ale nic nepomáhá. Chvilku s klukama pohovoříme, také společně posvačíme a zahřejeme zkřehlé končetiny, které pouhým sezením v kajaku dostávají co proto, ačkoli jsme nabalení jako pumpy. Následně pokračujeme dál.
Zkoušíme větší hloubku kousek od břehu. Dostávám pěkný drbanec, ale nedaří se mi ho proměnit v rybu. Mirek popojel o kousek dál a po chvilce vidím, že se mu ohýbá prut, že bychom prolomili smůlu? Ano, po chvíli přivede ke kajaku candáta lehce přes 55 cm. Asistuji a fotím.

Zkoušíme dál toto slibné místo, ale jsme zcela bez kontaktu s rybou. Proto se rozhodujeme přesunout, a popojet o kus dál s Davidem i Radkem. Zapojíme se za Davida, který je nově motorizován do vleku a kloužeme po hladině jako nic a bez námahy. Nacházíme nové místo, kluci zde zůstávají a my se posouváme ještě o pár metrů za ně. Po prvních čtyřech hodech jsem ihned utrhl. Výborně! Se zmrzlými prsty se skvěle navazuje. Nové místo mě hned „potěšilo“, ale je pravda, že jsem byl předem varován, že je to tu trochu víc „zašňůrované“ od montáží kaprařů a dalších rybářů. Po chvíli házení mi přichází pěkný klepanec a je z toho slušný zimní okoun. Upřímně, je na mě tenhle pruhatec evidentně dost naštvaný.

Míra objíždí slibné místo ze všech stran a, když se na něho otočím podruhé, vidím, že má prut pěkně do oblouku a vodí na první pohled hezčí rybu než byl můj předchozí okoun. Chvíle zdolávání a za pár okamžiků fotím Míru s dalším candátem. Přelstil ho na zeleno-hnědého „slima“, kterého nabyl na konec montáže jen chvilku předtím. Další krásná ryba v mrazivém dni na hladině Orlické přehrady. Jenže Míra nemá dost, netrvá mu to ani 15 minut a opět hlásí rybu na konci vlasce. Tentokrát se jedná o trochu menšího zubatce, sleduji, jak se candát zmítá u boku kajaku , a jak ho Míra ihned pouští zpět do rodného živlu.

Nyní přichází zlom, čaj už dávno došel, další kontakt s rybou nezaznamenáváme a jelikož jsme oba autem, meruňka už nepřichází v úvahu. Navíc přestávám cítit nohy. Ono se po nějakých osmi hodinách v kajaku, v mrazu, který ještě umocňoval lehký vánek, není čemu divit. I proto se rozhodujeme naši poslední předvánoční rozlučku ukončit a začít pádlovat zpět k autům. Cestu zpět dobrovolně absolvujeme vlastními silami, alespoň jsme se trochu zahřáli. U auta ještě spekulujeme o možném termínu opravdu, ale opravdu závěrečné výpravy někdy mezi svátky a s vidinou domácího krbu a horké sprchy vyrážíme.
Den to byl náročný, ale neobvykle krásný, ryby jsme potkali a i přes všechny nástrahy a komplikace v podobě velké zimy, zamrzajících oček, zkřehlých prstů na rukou i nohou, omrzlého nosu a obličeje, jsme si ho stejně parádně užili. Děkuji Mirkovi za super sparing na kajaku – ono ve dvou se to vždycky lépe táhne.

0 Comments

  1. Obchod u Petra 13. 3. 2017

    Honzo, moc parádní fotečky a ještě lepší úlovky, hlavně moc pěkný okoun. Jste docela odvážní, že jste vydrželi v takové zimě 8 hodin v kajaku. Těším se na další fotoreportáže a přeji samé dobré úlovky.

    Odpovědět
  2. Honza 28. 3. 2017

    Děkujeme, vaše chvála nás moc těší, také jsme z kajaku vylezli uplně promrzlí a nohy jsme rozhýbávali asi půl hodiny.

    Odpovědět

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *